Starší a chronicky nemocné osoby na cestách

Mohou chronicky nemocné a imunitně oslabené osoby cestovat?

Chronické onemocnění, oslabený imunitní systém, ani vyšší věk nejsou absolutní překážkou pro cestování do vzdálených oblastí. Před odjezdem je však zapotřebí konzultovat se svým lékařem a současně se informovat o možných rizicích v centru cestovní medicíny. Je zapotřebí vložit si do dokladů kartičku s označením krevní skupiny, existujících zdravotních problémů (cukrovka, epilepsie apod.) a užívaných léků. Horké klima zhoršuje onemocnění srdečně-cévního a zažívacího systému, zmírňuje však revmatické bolesti a záněty dýchacích cest. Chronicky nemocné osoby s postižením srdce se mají vyhýbat horkému počasí. Nejvhodnější je zdržovat se v klimatizované místnosti a vycházet ven jen ráno nebo večer. Organismus se má ochlazovat jen vlažnou vodou, studená sprcha může způsobit přehřátému organismu stres. Je potřebné zabezpečit dostatečný přísun tekutin. Pít je třeba i tehdy, když není žízeň. Starší lidé nejednou ztrácejí pocit žízně, a proto přijímají málo tekutin. Vhodné jsou různé typy minerálních vod nebo bylinkové čaje. Černou kávu a silný černý čaj by neměly pít osoby s poruchami srdečního rytmu. Alergická onemocnění, která obtěžují lidi v mírném klimatickém pásmu, se někdy v horkých zemích zmírní nebo zmizí, což se však nedá zevšeobecnit a každý alergik si musí nové prostředí sám na sobě otestovat. Alergické osoby mohou preventivně užívat kalcium, např. ve formě šumivých tablet (Calcium Sandoz apod.).

Chronicky nemocné osoby by měly být opatrné při dávkování fyzické zátěže, především v náročných podmínkách, v teplém počasí a ve vysoké nadmořské výšce. Diabetici by si měli v závislosti na intenzitě fyzické zátěže upravovat dávku inzulínu (směrem dolů o 5 až 50 %) a příjem potravy (1–2 sacharidové jednotky navíc), přičemž platí, že mírná hyperglykémie je lepší než hypoglykémie. Při nepravidelné nebo jednorázové fyzické zátěži je důležité častější měření glykemie. Cestovatel s cukrovkou musí mít vždy poruce zdroj cukru (sladký nápoj nebo injekci s glukagonem) pro případ vzniku hypoglykémie. Při pobytu na lodi, jachtě, člunu, katamaránu a za jistých okolností i při výkonu vodních sportů by si měl diabetik uložit inzulín a další potřebné vybavení do speciálních pouzder nebo kufříků, které jsou nepromokavé a ve vodě se nepotopí.

Cestování letadlem by se měly vyhnout osoby s těmito zdravotními problémy: 

• nedávno překonaný infarkt myokardu (při normálním hojení minimálně prvních šest týdnů)
• angina pectoris (bolest na hrudi v klidu)
• závažná porucha srdečního rytmu
• akutní zánětlivé onemocnění srdce
• nekontrolovaný vysoký krevní tlak
• těžká anémie
• akutní psychická porucha
• časté epileptické záchvaty
• pneumothorax
• rizikové infekční onemocnění
• glaukom
• stavy po větších operacích (minimálně 1–6 týdnů)
• případně jakýkoli vážný zdravotní problém

Kontraindikací nejsou kardiostimulátor, kompenzované srdeční vady ani zhojený infarkt myokardu.

Osoby s revmatickým onemocněním, zánětem žil, křečovými žilami, náchylností k otoku nohou a tvorbu krevních sraženin mohou pocítit problémy především při dlouhých letech, tyto stavy však nejsou kontraindikací k cestování.

Překážkou není ani tělesná vada. Letecké společnosti mají vypracovány přesné pokyny, jak postupovat při přepravě fyzicky handicapovaných osob.

Objeví-li se u cestovatele během cesty (především letadlem) intenzivní bolest na hrudi, úlevu může přinést rozkousání dvou tablet Acylpyrinu (Anopyrinu). Při vážnějším stavu je zapotřebí upozornit letecký personál, který může poskytnout medikamenty z palubní lékárničky, případně zprostředkovat rádiem lékařskou radu nebo zabezpečit nouzové přistání.