Těhotné ženy na cestách

Jakým rizikům jsou na cestách vystaveny těhotné ženy?

Nejčastěji trápí těhotné cestovatelky únava, pálení žáhy, zhoršené trávení, zácpa, vaginální výtok, křeče v nohou, časté močení, hemoroidy a otok nohou. Těhotné ženy, především v pokročilejším stupni gravidity, by neměly cestovat do méně rozvinutých zemí, především ohnisek rezistentní tropické malárie, žluté zimnice a spavé nemoci, jen tehdy, je-li to opravdu nezbytné. Pokud se cesta do oblastí bez rychle dostupné zdravotnické pomoci nedá odložit, nejvhodnější je období mezi 18. a 24. týdnem gravidity, kdy už je menší riziko potratu, nevolnost se zmírnila nebo úplně ustoupila, byla vykonána základní vyšetření a riziko předčasného porodu ještě nehrozí. Hrozbou pro těhotné ženy a jejich plod mohou být nejen infekční onemocnění, ale i stres spojený s cestováním a dokonce i preventivní podání některých očkovacích látek (například živých vakcín proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám, tuberkulóze, žluté zimnici) a léků (některé druhy antibiotik, střevních dezinficiens, antiparazitárních přípravků apod.). Kontraindikace a případný zákaz užívání léku během gravidity jsou uvedeny na příbalovém letáku příslušného léku.

Gravidním ženám se nedoporučuje cestovat do oblastí s nadmořskou výškou nad 3600 metrů nad mořem (12 000 stop), u pokročilého nebo rizikového těhotenství nad 2500 metrů nad mořem (8200 stop) z důvodu ohrožení plodu nižším přísunem kyslíku. Nedoporučuje se konzumovat nedostatečně tepelně upravené maso, nepasterizované mléčné výrobky ani mléko, a stranit se kontaktu se zvířaty z důvodu možné nákazy toxoplazmózou, listeriózou, brucelózou, antraxem apod. s rizikem pro matku i plod. Pití kontaminované vody přináší riziko infekce např. virem hepatitidy A a především pro těhotné ženy v poslední třetině gravidity nebezpečným virem hepatitidy E (umírá až třetina infikovaných). Nedoporučuje se však ani pití vody vyčištěné purifikačními tabletami s obsahem jódu.

Každá těhotná žena by po příjezdu do cílové oblasti měla co nejdříve zjistit adresu nejbližšího zdravotnického zařízení, v čemž jí může pomoci zastupitelský úřad v dané zemi. Těhotným ženám v pokročilejším stupni gravidity včetně žen-cestovatelek se nedoporučuje namáhavé cvičení, horké koupele, sauna, vodní lyžování, jízda na vodních skútrech, potápění apod. V dopravních prostředcích by měly těhotné ženy používat bezpečnostní pásy. Statistiky dopravních nehod ukazují, že následky pro matku i plod jsou mnohem vážnější, když během nárazu není žena připoutána.
Gravidita oslabuje schopnost koncentrace a rychlost reakcí, proto by měly ženy v tomto období řídit motorové vozidlo pomaleji a obezřetněji.

Jaká pravidla platí pro cestování těhotných žen letadlem?

Cestování letadlem je třeba u těhotných žen pečlivě zvážit. Změna tlaku během letu (u menších letadel bez udržovaného tlaku v kabině), snížená saturace vzduchu kyslíkem a zvýšený stupeň kosmického záření (při standardní letové výšce dopravních letadel jsou cestující vystaveni stonásobně vyšší radiaci než na zemi) představují pro nastávající matky a jejich plod zdravotní rizika. Proto letecké společnosti obvykle odmítají transportovat ženy v poslední třetině gravidity – u nekomplikovaného zdravého těhotenství se zákaz vztahuje na těhotenství od 32. až 36. týdne gravidity, přičemž aerolinie mohou vyžadovat potvrzení gynekologa o gestačním věku a očekávaném datu porodu (pro pilotky a letušky je limitem 20. týden těhotenství). Bezpečnostní detektory na letištích pracují na principu magnetického pole, a proto nejsou pro těhotné ženy nebezpečné. Cesta letadlem může zhoršit také nevolnost a zvracení. Gravidní ženy stejně jako i ženy těsně po porodu, mají zvýšenou náchylnost k tvorbě krevních sraženin, které mohou způsobit život ohrožující embolii, a proto by neměly absolvovat příliš dlouhé cesty. Nedá-li se tomu vyhnout, alespoň jednou za hodinu by se měly projít, aby urychlily cirkulaci krve v žilách. Vhodnými způsoby prevence jsou hýbání chodidly, napínání lýtkového svalstva vsedě a dostatečný příjem nealkoholických a bezkofeinových nápojů v dávce přibližně 1 sklenice za hodinu.

Jak je to s preventivním očkováním, léčbou průjmu a prevencí malárie u těhotných žen?

Inaktivované očkovací látky proti dětské obrně a choleře, vakcíny proti hepatitidě A a B, břišnímu tyfu, záškrtu, tetanu, chřipce, vzteklině, meningokové meningitidě, pneumokokům a Japonské encefalitidě jsou pro těhotné ženy bezpečné. Stejně tak imunoglobuliny proti neštovicím, hepatitidě A, hepatitidě B, vzteklině, tetanu a další. V epidemiologicky odůvodněných případech je možné po šestém měsíci těhotenství podat očkovací látku proti žluté zimnici a kontraindikovaná není ani živá orální vakcína proti dětské obrně. K léčbě průjmu se u gravidních cestovatelek doporučuje Hylak forte, případně Smecta, z antibiotik jsou přípustné erytromycin, azithromycin nebo cefixim; jakmile se však dostaví horečka nebo se ve stolici objeví krev či hlen, je nutné bezodkladně vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Ze skupiny antimalarik mohou těhotné ženy užívat chlorochin, proguanil a chinin. Podle novějších výzkumů i meflochin. Protože se neprokázal škodlivý účinek meflochinu ani chlorochinu na vývoj plodu v prvních fázích gravidity, páry plánující těhotenství nemusí po užívání těchto antimalarik čekat s oplodněním, jak tomu bylo v minulosti (dokonce několik měsíců). Naopak sulfadoxin-pyrimetamin, doxycyklin a halofantrin jsou pro těhotné ženy kontraindikovány.